České Vánoce rozhodně netrpí nouzí o nejrůznější tradice, pověry, ale i recepty a pozůstatky z historie. Tradicí nade všechny je pak jednoznačně ozdobený vánoční stromek, k němu kladené dárky nebo štědrovečerní večeře, k níž usedají a od které odcházejí všichni členové rodiny společně. Pojďme se ale podívat i na malou ochutnávku pověr a znamení.
Co přináší štěstí a co smůlu
Existují činnosti, které Vám dle starobylých českých tradic přinesou štěstí nebo naopak smůlu, budete-li se jim věnovat během Štědrého dne, případně na Boží hod vánoční.
Na Štědrý den byste rozhodně neměli prát – praní prádla před půlnocí 24. prosince přináší celkovou smůlu. Další z tradic zakazuje štědrovečerní šití či pletení – dokončené dílo by pak údajně tak jako tak zničily myši. Budete-li o Vánocích čistit stáje nebo vykydávat hnůj z chléva, dobytek bude po dobu následujícího roku kulhat. A konečně se vyvarujte i psaní milostných dopisů – jinak Vám s dotyčným hrozí rozchod.
Na Boží hod pak ovšem naopak přináší pozitiva pečení chleba a sbírání vajec – chléb, ale i vejce, která slepice snesly v tento den jsou podle staré vánoční tradice kouzelná.
Vánoční tradice se orientují především na dívky
Celá řada starobylých vánočních tradic se zaměřuje zejména na dívky. Svým vyzněním zapadají dané předpovědi spíše do předchozích desetiletí až století, přesto se celá řada z nich uchovala dodnes.
Asi nejznámější z této skupiny tradic představuje dívka házející svůj střevíc – bude-li špička boty po dopadu směřovat směrem ke dveřím, znamená to, že dívka se během nadcházejícího roku vdá. Je-li tomu naopak, zůstane majitelka střevíce přinejmenším ještě do příštích Vánoc doma.
Méně známá už je pak například pověra týkající se patek od vánočky – podaří-li se dívce sebrat během vánočních svátků 9 patek, opět se do roka vdá.
Téma svatby neopouští ani tradice spočívající v zapichování zápalek do jablka. Každá ze sirek, kterou dívka do jablka zapíchne (hlavičkou nahoru) zastupuje jednoho z jejích nápadníků. Ta ze zápalek, která vydrží hořet nejdéle, představuje nápadníka, jenž se opět do roka stane dívčiným ženichem.
Další vánoční tradice
Jiné z tradic se netýkají pouze dívek a lze je vztahovat na všechny členy dané domácnosti.
Notoricky známé – a v mnohých rodinách dodnes dodržované – je tradiční lití olova. Tradice spočívá v kapání roztaveného kovu do studené vody, kde se zpevní do určitého tvaru. Pomocí toho pak lze za pomoci nejrůznějších výkladů předpovědět budoucnost osoby, která daný kus olova do vody nalila. Postupně se většinou vystřídají všichni členové domácnosti.
Stejně tak se může celá rodina účastnit tradičního pouštění lodiček – po nádobě naplněné vodou se pouštějí skořápky vlašských ořechů, do nichž každý umístí zapálenou svíčku. Ten, jehož lodička dopluje ze všech nejblíže ke středu nádoby, se v nadcházejícím roce vydá do světa. Na druhou stranu ti, kterým se lodička pohybuje pouze u okraje, zůstanou dle tradice ještě minimálně do dalších Vánoc doma.
Další z nejznámějších, ale zároveň také jaksi tabuizovaných a nepříliš oblíbených tradic představuje krájení jablka. Po štědrovečerní večeři se v rodinném kruhu napříč rozkrojí jablko. Připomíná-li jádřinec svým tvarem hvězdu, je vše v pořádku a o příštích Vánocích by se měli všichni zúčastnění opět ve zdraví sejít. Pokud se však vprostřed jablka objeví křížek, jde o zlé znamení, které má věstit, že někdo z přítomných během následujícího roku zemře anebo přinejmenším onemocní.
Tradiční vánoční pokrmy
Kromě tradic, který nám mají předpovídat budoucnost, případně přinášet smůlu či štěstí, jsou české Vánoce bohaté rovněž na celou řadu receptů a tradičních vánočních pokrmů.
Z nich je za ten nejtradičnější obecně považován asi vánoční kapr, který se připravuje na Štědrý večer spolu s bramborovým salátem. Ve skutečnosti je však historie smaženého kapra u štědrovečerní tabule poměrně mladá – údajně pochází až z období 19. století.
Dále bychom mohli vzpomenout tradiční vánočku, beránka či specifické druhy vánočního cukroví.